Kvalitní řezivo nabízíme v mnoha variantách tloušťky, a to od 22 do 80 mm dle jednotlivých dřevin, nejčastěji pak 30 a 50 mm. Touto širokou nabídkou předčíme většinu dodavatelů řeziva. Ceny vám rádi poskytneme na vyžádání, stačí nás kontaktovat e-mailem.
Americký ořech – Lehké tvrdé dřevo s kresbou rovných pruhů. Jádro je světle hnědé až tmavě hnědé s častým purpurovým žíháním, běl je bílá až zašedlá. Široké využití – nábytek, truhlářství, používá se k výrobě rukojetí nožů.
Akát – Těžké, tvrdé a pevné dřevo. Je velmi trvanlivý, houževnatý, značně pružný a přirozeně odolný proti hnilobě, biotickým škůdcům a dalším činitelům jako jsou například voda a povětrnostní vlivy.
Borovice – Má krásnou malbu dřeva. Poskytuje kvalitní, měkké až středně tvrdé, snadno opracovatelné dřevo, využitelné ke stavebním účelům i na výrobu nábytku.
Smrk – Nejvíce rozšířená dřevina pro všeobecné využití. Dřevo smrku je smetanově bílé až nahnědlé, s výraznými letokruhy. Na všech třech řezech (příčný, podélný, tečný) snadno zaznamenáme zřetelné barevné odlišení jarní a letní přírůstkové vrstvy dřeva. Smrk je i přes svou měkkost houževnatý, poměrně pevný a pružný. Smrkové dřevo má velmi výhodné vlastnosti pro opracování, proto se smrk stal naším nejrozšířenějším stromem.
Pařený buk – Kromě standardních dřevin nabízíme i žhavou novinku – pařený buk. Pařený buk má podobné vlastnosti a stejnou strukturu jako buk přírodní, pouze je jeho dřevo zušlechtěno speciální technologií – pařením. Ta posouvá jeho barevnost do tmavších a růžovějších tónů. Barevnost pařeného buku je stálejší i při působení UV záření (slunečního světla).Je oblíbený hlavně díky snadnému loupání, dobré tvárnosti a stabilizovanému pnutí k řezivu. Dobře se na něm také sjednotí barva. Zaručeně uspokojí nábytkáře, schodaře i výrobce dveří. Je ideální pro výrobu dýh nebo lepení spárovek.
Buk – Všestranné využití pro stavební i technická řemesla. Současně se z něho vyrábí hlavně parkety a nábytek. Dřevo buku má velký počet menších dřeňových paprsků („jehličkový vzor“) a středně výrazné letokruhy. Barva je pleťově růžová a vlivem UV záření časem žloutne.
Dub – Řadí se k tvrdým a středně těžkým listnatým dřevinám. Dřevo má medově žluto-hnědou až tmavě hnědou barvu. Je velmi odolné vůči povětrnostním vlivům, zejména vlhkosti. Proto je vhodné i do exteriéru. Díky výrazným letokruhům, širokým dřeňovým paprskům a otevřeným pórům velmi upoutá svou zajímavou kresbou. Je vhodné zejména pro výrobu trámů, nábytku a podlah.
Jasan – Dřevo je tvrdé, středně těžké a velice pružné. Má široké světle zbarvené bělmo a o dost tmavší, hnědé jádro. Díky tomu schodiště či nábytek vyrobený z jasanu působí kontrastně, výrazně a celkově „živě”. Výrazná je také jeho kresba, a to díky zřetelným letokruhům a otevřeným pórům. Jasanové dřevo je houževnaté a odolné na ohyb.
Olše – Její dřevo je ve vodou nasyceném stavu velice odolné vůči hnilobám. Na vzduchu ale poměrně rychle zvětrává. Díky svému teplému načervenalému zbarvení se uplatní pro výrobu nábytku. Jinak je žádaným palivovým dřevem hlavně pro otevřená ohniště, protože vytváří minimum kouře a nepraská.
Javor – Patří k středně tvrdým dřevinám. Nemá viditelné jádro a barva jeho dřeva je velmi světlá, téměř bělavá. Letokruhy jsou středně výrazné a v některých řezech vynikají početné dřeňové paprsky. Vzhled schodiště vyrobeného z javoru je jednotný a čistý. Jasanové dřevo se proto s oblibou využívá v kombinaci s minimalistickým designem.
Třešeň – Dřevo je pevné, tvrdé, pružné a houževnaté. Navíc má zajímavou strukturu. Používá se v nábytkářství i v uměleckém truhlářství. Při zpracování je výhodou, že se velmi dobře obrábí. Je ideální pro výrobu židlí, stolků či zábradlí. Také se hojně používá při výrobě luxusního nábytku, především díky svým krásným červeným letokruhům.
Modřín – Ceněný pro svou vynikající houževnatost a odolnost vůči hnilobám a povětrnostním vlivům. Proto se používá na hlavně na balkónová zábradlí a vnější obklady fasád. Pro svou snadnou opracovatelnost a nádherné načervenalé barevné odstíny se využívá jak v truhlářství, tak v nábytkářství.
Bříza – Dřevo je bez lesku a smetanově bílé, někdy našedlé, nahnědlé či narůžovělé. Je stejnoměrně husté, středně tvrdé, pevné, dobře se ohýbá. Typická kresba březového materiálu působí velmi elegantně a oživují ji jen dřeňové skvrny a žilky. Nemá výrazné letokruhy.
Lípa – Dřevo je smetanově až žluto či šedobíle zbarvené a poměrně pevné. Po kvalitním vysušení málo sesychá a nebortí se. Lze je čistě řezat dláty, a to i přes vlákna. Dřevo lípy využijí hlavně řezbáři.
Ořech – Jeho dřevo je právem řazeno mezi luxusnější materiály. Má hnědou, šedohnědou či šedočernou barvu od světlejších až po velmi tmavé odstíny – záleží na konkrétním druhu (např. turecký ořech, evropský ořech či americký ořech). Obvykle se zpracovává jen jádro, bělmo je o poznání světlejší. Dřevo ořešáku je středně tvrdé. Na jeho kresbě se projevují výrazné otevřené póry, případně dekorativně působící žilkování, kde se střídají světlejší a tmavší části.